Historie a rozvoj vstřikování plastů v ČR

Počátek historie vstřikování plastů ve světě je spojován se jmény bratří Hyattů a s náhodným objevem prvního termoplastu, jímž byl nitrát celulózy, rozpuštěný v alkoholovém roztoku kafru, později známý jako celuloid.

Psal se rok 1870 a v USA postavili bratři Hyattové zařízení, sestávající se z parou vytápěného válce s hydraulickým pístem a tryskou, umístěnou kolmo na osu válce a dosedající na dvoudílnou ocelovou formu, která byla uzavírána druhým hydraulickým válcem. Vtok byl veden přímo do dělící roviny formy. Toto byl první vstřikovací stroj, na kterém byly vyrobeny první výstřiky: nitrátem celulózy byly obstřikované kovové přezky pro potřebu armády USA a byly takto nahrazeny třeba dřevěné rukojeti štětek na holení J

Historii technologie vstřikování plastů v ČR lze rozčlenit do tří etap, které se od sebe liší v závislosti na politickém uspořádání státu a z něho plynoucí ekonomická potence naší republiky.

1. etapa: období první republiky (1918-1939)

Úroveň plastikářského a gumárenského průmyslu v tehdejší ČSR odpovídala situaci ve vyspělých evropských státech. Pozornost byla věnována především gumárenskému průmyslu a rozvoji zpracování reaktoplastů s použitím technologie přímého lisování a později vytlačování. Výroba a zpracování termoplastů vstřikováním byly v počátečním stádiu a vývoji.

Do historie rozvoje zpracovatelských strojů se u nás zapsal Ing. Jaroslav Vltavský, který si po desetiletém působení u železářské firmy Linhart založil v Rakovníku svoji vlastní firmu (později TOS Rakovník), v níž zpočátku vyráběl sušárny na chmel. Později výrobu rozšířil o další strojírenské výrobky (mechanické lisy na cukr, formy na lití homolí, lisovací formy na keramiku, lisy na ovoce, šamotové mlýnky, pračky na ovoce aj.). V letech 1919-1920 vyrobila firma Vltavský první hydraulický vulkanizační lis pro firmu Baťa. Po úspěšném ověření byla výroba těchto lisů rozšířena. Dodávaly se zejména firmám Baťa a Matador Bratislava.

2. etapa: tak zvané období budovatelské (1945-1989)

Poválečné období se vyznačovalo likvidací válečných škod, reorganizací národního hospodářství a postupným znárodňováním soukromých firem. V oblasti plastikářské výroby se často využívalo materiálů a technologií převzatých od německých firem (v době okupace i bezprostředně po válce). Technologie vstřikování plastů se postupně začala prosazovat u nově se formujících státních podniků. Jako příklad lze vysledovat vznik n. p. Plastimat v Jablonci nad Nisou v roce 1946 a začátky vstřikování na vstřikovacích strojích Eckert Ziegler a TOS Rakovník.  Druhý zpracovatelský gigant se budoval ve Vrbně pod Pradědem. Utváření podniku Lisovny tzv. nových hmot probíhalo téměř deset poválečných let. Vznikaly další závody Elektropraga, Kovoplast, KOH-I-NOOR. Vývoj a výroba vstřikovacích strojů nadále pokračovala v n. p. TOS Rakovník.

Postupně byla opouštěna koncepce pístových strojů a do roku 1970 byl realizován vývoj a výroba šnekových strojů v osmi základních typech s uzavírací silou od 320 do 10 000 kN. V roce 1972 se též změnilo původní označování našich vstřikovacích strojů z CSE na CS podle standardu EUROMAP. V této době byla technická úroveň strojů CS srovnatelná s konkurenčními zahraničními stroji, jako Engel, Battenfeld, Arburg. Proto jich bylo ve vstřikovnách tolik…

Ovšem další vývoj začal oproti zahraniční konkurenci hrubě zaostávat po nasazení mikropočítačů do nových řídicích systémů a použití proporcionální hydrauliky, umožňující dokonalejší řízení a regulaci vstřikovacího procesu. Dalším hrubým zásahem do vývoje vstřikovacích strojů v TOS Rakovník bylo politické rozhodnutí o přesídlení výroby z Rakovníku…, ale o tomhle článek nepojednává a ani nechce.

3. etapa: období novodobé (po roce 1990)

Během tohoto období došlo k postupnému vyrovnání úrovně s vyspělými zeměmi, a to ve všech oblastech technologie vstřikování: polymerní materiály, moderní vstřikovací stroje a periferie, konstrukce a výroba vstřikovacích forem a realizace nových, modifikovaných způsobů vstřikování. K modernizaci strojového parku přispěl nástup zahraničního kapitálu a rozvoj zakázek pro atraktivní aplikace automobilového průmyslu, elektroniky, stavebnictví a telekomunikační techniky…

V popředí zájmu jsou v současné době zahraniční firmy s provozy na území ČR, jako je Magna Exteriors, Faurecia, Automotive Lighting Jihlava, Varroc, dále Mecaplast Žebrák, Robert Bosch ČB, Hella Autotechnik Mohelnice, Koito Žatec, Grupo Antolin Turnov, Witte, TE Connectivity a další. V silné konkurenci úspěšně podnikají i ryze české vstřikovny plastů. Uvedu příklady: Kastek Uherský Brod, Zálesí Luhačovice, Lisovna plastů Velké Meziříčí, Linaset Budišov nad Budišovkou, Knoflíkářský průmysl Žirovnice, Formplast, KZK Bojkovice, Formex Brno, KP-KOPRO, Montix, K plasty, PF PLASTY CZ, Brano, Rompa Vyškov, Alca plast, Isolit Bravo, Kasko, Gumotex, Plastika Kroměříž, Letoplast. M-plast. No a v neposlední řadě Čegan s.r.o.

Do tohoto období je třeba ještě nostalgicky zahrnout a zakomponovat naši stopu v rozvoji vstřikování plastů v ČR, jeden vstřikolis, který v sobě nese celou výše uvedenou historii…

V oblasti vstřikovacích strojů představil TOS Rakovník v roce 1995 na MSV v Brně vstřikovací stroj „nové generace“. Byl to stroj VS 160 s uzavírací silou 1 600 kN. Přesně typ našeho vstřikolisu, který ve firmě Čegan sloužil až do konce dubna 2023. Možná, nepamatuji si přesně, jsem tento stroj viděl na vlastní oči, protože v roce 1995 jsem byl povinným účastníkem MSV Brno, jakožto student druhého ročníku střední průmyslové školy… J

Tento stroj, dnes již legendární, byl nahrazen jedním z nejmodernějších a nejúspornějších, plně elektrických vstřikolisů společnosti Arburg. Král je mrtev, ať žije král, ale o tom již v dalších číslech časopisu.

Jan Veselovský

Rozšíření vývojového centra VIK ČEGAN s.r.o.

Společnost ČEGAN s.r.o. realizací projektu rozšířila výzkumné pracoviště o prototypovou formu k výzkumným účelům. V rámci projektu s názvem „Rozšíření vývojového centra VIK ČEGAN s.r.o.“, reg. č. CZ.01.1.02/0.0/0.0/20_338/0023930.

Společnost ČEGAN s.r.o., zveřejňuje informaci o možnosti spolupráce a využití výše uvedené prototypové formy pouze k výzkumným účelům v pracovních dnech na adrese místa realizace Husova 1693/35, 664 51 Šlapanice.

Termín si prosím domluvte předem na:

slavoj.cegan@cegan.cz nebo +420 602 264 141

Děkujeme.

Ing. Ondřej Kaválek Ph.D., jednatel

Projekt FVE ČEGAN ENERGIE, s.r.o.

Projekt spolufinancovaný Evropským fondem pro mezinárodní rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Rok 2022–2023

r.č. CZ.31.3.0/0.0/0.0/22_005/0000489

Cílem projektu je instalace fotovoltaické elektrárny o výkonu 308,8 kWp. Realizací projektu společnosti ČEGAN ENERGIE, s.r.o., dojde ke zvýšení výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie v rámci ČR.

Investice:  7,2 mil. Kč

Testování BERA Gravel Fix na Antarktidě

Ing. Slavoj Čegan je v rámci vývoje nových produktů v kontaktu s mnoha akademiky různých vysokých škol. Jedním z institutů je i brněnská Masarykova universita, která vlastní a provozuje polární výzkumnou stanici v Antarktidě na pobřeží ostrova Jamese Rosse. Po schůzce s panem Ing. Bc. Pavel Kapler, Ph.D. (manažer České vědecké stanice J. G. Mendela v Antarktidě) bylo rozhodnuto, že tento projekt má smysl a testování ve spolupráci s Masarykovou universitou provedeme.

Základna se nachází na písčitém podloží a v letních měsících, když sníh odtaje, je kolem základny bahnitá zemina, která vědcům komplikuje přístupy do různých sekcí základen, které jsou od sebe oddělené. Cílem testu je zjistit, jestli náš produkt vyřeší tento problém a obstojí ve velmi extrémních podmínkách, jako jsou nízké teploty, UV záření.

Testování probíhá několik měsíců. Pokud produkt obstojí, dostane ochranou známku „Testováno v Antarktidě“.

Vědci v Antarktidě budou testovat systém štěrkové stabilizace BERA Gravel Fix

V nelehkých podmínkách čítajících až -35 °C začnou letos vědci testovat systém štěrkové stabilizace od společnosti ČEGAN. Ten je možný používat například u městských a rezidenčních projektů, kde napomáhá ke stabilitě a pevnosti povrchů ze štěrku, písku i zeminy. Vědci jej na stanici využijí na zpevnění chodníku mezi technickými kontejnery.

Vzorek bude vystaven vodě, ledu, silnému UV záření, nárazovým větrům a dalším nelehkým antarktickým podmínkám. Jedná se o víceletý test. Pokud tento plně recyklovatelný stabilizační prvek obstojí, může se ucházet o ochrannou známku Testováno v Antarktidě.

Kromě testu deklarovaných vlastností proběhne i test materiálů, a to ve spolupráci s docentem Jiřím Tocháčkem z CEITEC VUT.


Foto zleva: Slavoj Čegan (Čegan, s.r.o.), Jana Daňková (CTT MU), Jiří Tocháček (CEITEC VUT), Pavel Kapler (manažer České antarktického výzkumného programu).
Foto zleva: Slavoj Čegan (Čegan, s.r.o.), Jana Daňková (CTT MU), Jiří Tocháček (CEITEC VUT), Pavel Kapler (manažer České antarktického výzkumného programu).

Zdroj: https://www.testovanovantarktide.cz/aktuality/vedci-v-antarktide-budou-testovat-system-sterkove-stabilizace

Znovuvztyčení Sourozeneckého kříže v Priessnitzových lázních

Sourozenecký pramen | Jesenické prameny
Sourozenecký pramen a kříž kolem roku 1865

Sourozenecký kříž v sousedství Sourozeneckého pramene byl od 19. století jednou z neodmyslitelných památek Studničního vrchu. Po jeho znovuvztyčení v roce 2002 si vyžádal další obnovu. Nový kříž byl vyroben v zámečnické dílně Holar z nerezové oceli a dále obložen bukovým dřevem. Kříž bude usazen na původním místě jeho předchůdců.

Může jít o obrázek one or more people a woodwork
Výroba kříže

Obnova kříže bude dovršena letos v sobotu 11. září 2021 takzvanou Rodinnou slavností. Na tu si vás dovolují pozvat iniciátor a sponzor obnovy kříže Slavoj Čegan s organizátorem a místním patriotem Kamilem Zuco Zajíčkem.

Detail gravírovaného nápisu na kříži

PRÁCE NA OPRAVĚ SANATORIA PRIESSNITZ POKRAČUJÍ

„Rodinná slavnost je určena všem, kdo mají kladný vztah k jesenické krajině a rodinnému životu. Aktuální téma souvisí nejenom historicky se Sourozeneckým křížem, u kterého se podle legendy loučili děti pana Priessnitze před odchodem do světa, ale zvláště pak s dnešním životem,“ uvádí Kamil Zuco Zajíček. Akce po loňském Žehnání stromů opět přinese do okolí lázní netradiční událost. „Sejdeme se ve 14 hodin na Jižním svahu v lázních. Úvodní slovo zde bude mít Tomáš Hradil z Hnutí Brontosaurus. Pak poneseme nový Sourozenecký kříž až do poloviny Nassauské stezky ke skalisku cca, kde bude kříž usazen. V průběhu cesty nás čeká sedm zastavení, kde si můžeme odpočinout a poslechnout průvodní slovo římskokatolického děkana Stanislava Koláře a pravoslavného kněze Josefa Libora Kratochvíly. Budeme naslouchat myšlenkám o rodině a soužití v ní, akce je otevřena nejen tzv. věřícím, ale i široké veřejnosti,“ uvádějí pořadatelé na pozvánce.

Sourozenecký kříž s obložením

Zájemci o nesení kříže se mohou přihlásit organizátorům na mail zuco.grafenberg@seznam.cz nebo telefon 773 950 594.

Další informace v lázeňských listech.

Co vlastně je krmný válec pro divoká prasata?

Každého myslivce a lovce jistě zajímá, jak divočáky přilákat, jak je obelstít a přivábit k posedu. Lov na čekané je z hlediska kvalifikovaného odlovu černé zvěře opravdu nejvhodnější.

Existuje jedna vychytávka, díky níž můžete naučit černou zvěř přicházet do míst krmení a zároveň monitorovat její pohyb – krmný válec. Původ má pravděpodobně v Německu. Tam ho vzletně nazývají Sauenkreisel (prasečí vlček) nebo Schwarzwild-Futtertrommel.

Krmný buben
Krmný buben s víčkem

Jak vypadá a funguje?

Krmné zařízení pro černou zvěř neboli krmný buben pro divočáky je dutá nádoba s otvory, z nichž při manipulaci vypadává krmivo. Prasata jsou tak nucena s válcem pohybovat, stimuluje je k přirozenému rytí, zabaví se a udrží na jednom místě. Velmi rychle si na tento způsob krmení zvyknou a lákadlo navštěvují opětovně. Poblíž krmítka pro černou zvěř se zpravidla dají fotopasti nebo hodiny, které reagují na pohyb a spolehlivě tak zaznamenají přesný čas přítomnosti zvěře na krmelišti.

Ve společnosti Čegan s.r.o. je vášnivým myslivcem přímo její majitel Slavoj Čegan, a tak není divu, že již dlouhodobě vyrábíme vlastní krmné válce jedinečného designu, ve dvou velikostech. Malý válec (objem 11 litrů, ø223 mm, délka 333 mm) a střední válec (objem 22 litrů, ø223 mm, délka 666 mm).

Malý válec – rozměry

Krmítko pro divoká prasata je vyrobeno z HDPE – pevného, 12 mm silného, plně recyklovatelného plastu, jednotlivé díly jsou spojeny masivními vruty. Válec je prakticky nezničitelný a je dostatečně  těžký  na to, aby s ním nedokázala koulet a krmení nebrala jiná zvěř. Po obvodu nádoby jsou silné obruče, po kterých se válec kutálí, a zamezují tak zanesení zeminy dovnitř bubnu.

A jak krmelec nainstalovat?

Naplní se do 1/2 až 3/4 krmivem, nejlépe zrnem, jako je kukuřice či hrách. Bajonetové víko se utáhne a zařízení se instaluje na zamýšlené místo. Volný konec řetězu se uzamkne kolem kmene vhodného stromu. Je dobré vybrat místo, kde divočáci nemohou poškodit okolní plodiny.

Ukázka krmného válce v praxi

Krmné válce obou velikostí lze zakoupit na https://www.boarfeedertrap.com/.

Když se chce, tak to jde…

Čegan díky chytrému řešení ušetří svým zákazníkům 50% nákladů na dopravu.

BERA GRAVEL FIX, systém štěrkové a zemní stabilizace se u zákazníků těší po celém světě velké oblibě. Speciálně vyvinutá struktura medového plástu výborně zajišťuje štěrkové povrchy komunikací
a parkovišť. Navíc se jedná o produkt, který splňuje přísné environmentální požadavky Evropské unie a USA.

Jedinou vadou na kráse “Bery” jsou vysoké náklady na její dopravu. Zákazníci si stěžovali, že plásty zabírají moc místa, což se promítá do nákladů na uskladnění a přepravu. S řešením přišel pan Slavoj Čegan, který navrhl konstrukční úpravu prvků štěrkové stabilizace. Jednoduše řečeno vymyslel drážku, díky které zapadají jednotlivé prvky do sebe, tím se ušetří místo a s tím související náklady na dopravu. Zároveň se jedná o konkurenční výhodu, která zlepší pozici Bery na trhu.

“Každý problém má své řešení, které dřív nebo později přijde, musíme jen chtít věci posouvat.”

Originální řešení bylo registrováno u Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky jako patent číslo 307 746. Konstrukční úprava drenážního elementu tvořeného nosným prvkem, vnitřními buňkami, vnějšími buňkami a propustnou folií, kde vnitřní stěny vnitřních buněk a vnější stěny jsou opatřeny alespoň čtyřmi zářezy ze strany vrchní plochy nosného prvku drenážního elementu na usnadnění stohování, skladování a přepravy elementů.

Bera Gravel FIX TM je plně recyklovatelný stabilizační systém pro štěrk, písek nebo zeminu vyvinutý Nizozemskou firmou BERA BV a vyráběný společností ČEGAN s.r.o. Je navržen tak, aby maximalizoval pevnost a zároveň redukoval množství použitého kameniva. Při profesionální instalaci zajistí stabilní a zároveň porézní povrch vhodný pro rezidenční i městské projekty.

Více si můžete přečíst na: www.bera-bv.cz

Jak se u nás pracuje III.

„Byla jsem 20 let v plném invalidním důchodu, takže práce je pro mě finančně důležitá, pomáhá mi v osobním uspokojení, v kontaktu s lidmi.“ (Marta Suchá, ZP)

Zdravotně postižení zaujímají ve firmě Čegan nejrůznější pozice podle svých schopností a vzdělání. Paní Marta Suchá pracuje od roku 2011 jako manažerka Komerční spisovny.

Jak jste se dozvěděla o možnosti pracovat ve firmě Čegan?

V roce 2008 jsem našla inzerát ve Slatinských novinách a 1. 1. 2009 nastoupila do firmy na pozici nákupčí, od roku 2011 působím jako manažerka komerční spisovny.

Máte speciální pracovní režim?

Jsem v trvalém částečném invalidním důchodu, pracuji tedy doma, potom působím 1 – 2xtýdně ve Šlapanicích a dále dojíždím do Náměšti na pracovní pochůzky.

V čem vám práce ve firmě kromě finančího ohodnocení pomohla?

Cítím se lépe, jsem v kontaktu s lidmi a práce mě baví.

Jak se vám ve firmě pracuje?

Spolupráce se zaměstnanci je velmi dobrá, pomáhá mi nemyslet na nemoci, překonávat překážky, nabízí mi nové možnosti v osobním i profesním životě.

 

Jak se u nás pracuje II.

Lidé se zdravotními postiženími se většinou chtějí vrátit zpět do života, ale jejich návrat je pochopitelně provázen mnoha překážkami. Miroslav Ryšánek je kvadruplegik, který se díky své vůli dokázal vrátit do práce.

„Díky práci ve firmě Čegan se cítím líp, že někam patřím, že něco dokážu.“ (Miroslav Ryšánek, ZP)

Jak jste se dozvěděl o možnosti pracovat ve firmě Čegan?

Inzerát jsem našel na Internetu a hned napsal panu Čeganovi. Po seznámení s ním jsem 1. 1. 2013 nastoupil do firmy.

Jaké je vaše pracovní omezení?

Po úraze jsem kvadruplegik, tedy ochrnutý na všechny čtyři končetiny. Pracuji z domu, protože vše ovládám pouze hlavou (ústy) a bez asistence se nepohnu.

Co je náplní vaší práce?

Působím v marketingu jako obchodní zástupce pro 3D měření a náhradní plnění. 

V čem je pro vás práce ve firmě důležitá?

Kromě toho, že mi práce přináší finanční příjem, bez kterého bych si nezvládl platit veškerou svou osobní asistenci, se cítím užitečný. Cítím, že někam patřím a že něco dokážu, i když  v mém případě mohu používat na vše pouze hlavu.